Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv bisfenolu S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů in vitro
Kosařová, Zuzana ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Meiotické zrání je klíčovou fází vývoje samičích gamet. Do regulace procesu zrání mohou negativně zasahovat látky, které vstupují do organismu z vnějšího prostředí a následně narušují homeostázu na úrovni hormonálního řízení. Tyto látky se označují jako endokrinní disruptory (ED). Mezi nejrozšířenější ED patří bisfenoly. Po prokázání ED aktivity a právních regulacích využití bisfenolu A značně stoupla světová produkce bisfenolu S (BPS). Recentní studie potvrzují negativní vliv BPS přítomného v organismu na reprodukci lidí a zvířat. Přesto zůstává řada dopadů BPS na oogenezi stále nejasná. Tato práce je zaměřena na hodnocení vlivu BPS na vybrané markery rozpadu jaderné membrány v průběhu rozpadu zárodečného váčku (lamin A/C, lamin B1 a LEMD3) a na přeskupování chromatinu po výstupu prasečích oocytů z I. meiotického bloku. Výsledky prokazují negativní vliv BPS na průběh meiotického zrání zrychlením či zpomalením dějů, které souvisejí s rozpadem jaderné membrány a na nutnost se tímto tématem dále zabývat. Klíčová slova endokrinní disruptor, bisfenol S, meiotické zrání, rozpad jaderné membrány, oocyt
Vliv pergafastu 201 na vybrané markery meiotického zrání prasečích oocytů in vitro.
Procházková, Bára ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Benc, Michal (oponent)
Pergafast 201 (N-(p-Toluenesulfonyl)-N'-(3-p-toluenesulfonyloxyphenyl)urea) je patentovaná vývojka barvy, která se nabízí jako alternativa k hojně využívaným bisfenolům A a S (BPA, BPS). U těchto látek byl prokázán negativní vliv na lidské zdraví a reprodukci již ve velmi nízkých dávkách a jedná se o endokrinní disruptory zasahující mimo jiné do procesu meiotického zrání. Účinky pergafastu 201 na savčí organismus v rámci oogeneze zatím nebyly sledovány. Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu pergafastu 201 na vybrané specifické markery meiotického zrání po expozici prasečích oocytů pergafastem 201 v nízkých koncentracích in vitro. Tato práce je první, která popisujenegativní účinky pergafastu 201 na zrání prasečích oocytů in vitro, potvrzuje negativní vliv pergafastu na průběh meiotického zrání a na schopnost oocytu dosáhnout konečného stádia zrání a také jeho vliv na zvýšenou incidenci abnormálních dělících vřetének. Data ukazují vliv PF201 na metylaci epigenetických markerů H3K4me2 a H3K9me3. Předběžné výsledky také naznačují jeho vliv na expresi mRNA estrogenových receptorů α a β. Souhrnně tyto výsledky ukazují na případná rizika spojená s používáním této látky jako alternativy bisfenolů a nutnost prozkoumání jeho vlivu nejen na reprodukční zdraví lidí a zvířat.
Vliv lysmeralu na průběh meiotického zrání prasečích oocytů in vitro
Laštůvková, Viktorie ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Benc, Michal (oponent)
Lysmeral (Lilial, Butylphenyl Methylpropional) je synteticky vyráběný aldehyd. Používá se pro svoji typickou vůni připomínající konvalinky jako parfémová složka produktů v kosmetickém průmyslu. Typicky ho nacházíme například i v čisticích prostředcích. Figuruje na seznamu 26 nejznámějších syntetických alergenů a byla prokázána jeho přítomnost v moči lidí a následně i v odpadních vodách. Podle některých názorů by měl být lysmeral zařazen do kategorie endokrinních disruptorů, což jsou látky, které svým působením mohou narušovat endokrinní systém organismu. Jelikož tyto substance často ovlivňují reprodukci savců, je v zájmu společnosti se jimi zabývat, vzhledem k tomu, že se vyskytují běžně v prostředí. Lysmeral nebyl před uvedením na trh řádně testován a všechny jeho vlivy na organismy stále nejsou známy. Hypotézou této diplomové práce je, že expozice lysmeralem způsobuje nežádoucí změny v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů in vitro a cílem je zkoumat vliv lysmeralu v koncentracích odpovídajících běžným expozicím člověka, na specifické markery meiotického zrání prasečích oocytů. Výsledky potvrzují negativní vliv lysmeralu na plynulou progresi meiotického zrání a dosažení konečného stádia maturace prasečích oocytů in vitro. Byl také prokázán vliv lysmeralu na zvýšenou incidenci abnormalit...
Vliv EGF- like peptidů na komplexy oocyt-kumulus
Blaha, Milan ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Ovariální cyklus je u savců řízen adenohypofyzálními hormony FSH a LH. Uvádí se, že FSH je důležitý pro růst folikulů, LH zodpovídá za jejich konečný růst, syntézu estrogenů, ovulaci, počáteční vývoj žlutého tělíska a krátce (do nástupu choriového gonadotropinu) za sekreci progesteronu. Ačkoliv kumulární buňky a oocyt exprimují jen velmi málo receptorů pro luteinizační hormon, LH způsobuje v podmínkách in vivo expanzi kumulu a znovuzahájení meiózy. Účinek LH je totiž zprostředkován peptidy podobnými epidermálnímu růstovému faktoru (EGF) - amfiregulinem (AREG), epiregulinem (EREG) a betacelulinem (BTC). Prekurzory těchto peptidů jsou exprimovány v buňkách stěnové granulózy, kde jsou v důsledku LH-stimulace uvolňovány vlastní EGF-like peptidy působením metaloproteáz. Následující práce je literárním přehledem, jehož cílem je představit úlohu EGF-like peptidů v širším kontextu molekulárních mechanismů řídících pozdní fáze folikulogeneze a meiotické zrání oocytů.
Role and regulation of nuclear membrane during meiotic maturation of mammalian oocyte
Končická, Markéta ; Kubelka, Michal (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Binarová, Pavla (oponent)
(česky) Meiotické dělení samičí zárodečné buňky, oocytu, je více náchylné k chybám a následně k aneuploidiím, než je tomu během meiózy spermií. Aneuploidie a chromozomální aberace se u oocytů zvyšují se zvyšujícím se věkem matky a to jak u lidí, tak u myší. Zahájení meiotického zrání je spojeno s aktivací cyklin-dependentní kinázy 1 (CDK1), což vede k rozpadu jaderné membrány. Kromě toho je pro správný průběh meiózy nezbytná regulace translace klíčových transkriptů. V této disertační práci jsou shrnuty poznatky ze čtyř vědeckých publikací. Analyzovali jsme čas rozpadu jaderné membrány (NEBD) a vydělení prvního pólového tělíska u oocytů pocházejících od samic 2 rozdílných věkových kategorií: mladých (2 měsíce věku) a starých (12 měsíců věku). Zjistili jsme, že meiotické zrání u oocytů starých samic probíhá výrazně rychleji díky dřívější fosforylaci Laminu A/C, který je komponentem jaderné laminy, a rychlému rozpadu jaderného obalu. Mimo to oocyty starých samic vykazují unikátní charakteristické invaginace jaderné membrány a také signifikantně delší obvod jaderného obalu v porovnání s oocyty mladých samic. Tato data spolu se zvýšenou aktivitou CDK1 a Cyklinu B a také se zvýšenou translací faktorů účastnících se regulace translace naznačují, že oocyty starých samic procházejí předčasným meiotickým...
Vliv bisfenolu S na vybrané markery meiotického zrání prasečích oocytů
Černíková, Terezie ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Bisfenol A (BPA) je chemická látka, široce používaná k výrobě plastů. Přítomnost BPA v životním prostředí negativně ovlivňuje lidské zdraví z důvodu kontaminace vzduchu, pitné vody a potravin. Vzrůstající obavy z účinků BPA vedly k jeho regulacím ve výrobě a k vytvoření alternativ, mimo jiné například bisfenolu S (BPS). Avšak před uvedením BPS na trh nebyly jeho účinky řádně testovány a jeho vliv na lidskou reprodukci je zatím neznámý. Z tohoto důvodu je žádoucí testovat vliv BPS na vývoj savčích oocytů. Tato práce předpokládá hypotézu, že expozice BPS způsobuje změny v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů in vitro. Cílem této práce je zkoumat vliv BPS v nízkých koncentracích, odpovídajících běžným expozicím člověka, na vybrané meiotické proteiny prasečích oocytů. Výsledky práce demonstrují negativní vliv BPS na progresi meiotického zrání a dosažení stadia zralého oocytu. Kromě toho výsledky prokazují nárůst tvorby defektních dělících vřeten a narušení mitochondriální integrity po kultivaci v BPS. Nicméně vliv BPS na výskyt dvouvláknových zlomů DNA nebyl v této studii prokázán, jako tomu bylo v případě BPA. Souhrnně výsledky prokazují, že BPS má obdobné či větší dopady na meiotické zrání savčích oocytů a jedná se tedy o nevhodně zvolenou náhradu za BPA. Klíčová slova: oocyt, meiotické zrání,...
Role and regulation of nuclear membrane during meiotic maturation of mammalian oocyte
Končická, Markéta ; Kubelka, Michal (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Binarová, Pavla (oponent)
(česky) Meiotické dělení samičí zárodečné buňky, oocytu, je více náchylné k chybám a následně k aneuploidiím, než je tomu během meiózy spermií. Aneuploidie a chromozomální aberace se u oocytů zvyšují se zvyšujícím se věkem matky a to jak u lidí, tak u myší. Zahájení meiotického zrání je spojeno s aktivací cyklin-dependentní kinázy 1 (CDK1), což vede k rozpadu jaderné membrány. Kromě toho je pro správný průběh meiózy nezbytná regulace translace klíčových transkriptů. V této disertační práci jsou shrnuty poznatky ze čtyř vědeckých publikací. Analyzovali jsme čas rozpadu jaderné membrány (NEBD) a vydělení prvního pólového tělíska u oocytů pocházejících od samic 2 rozdílných věkových kategorií: mladých (2 měsíce věku) a starých (12 měsíců věku). Zjistili jsme, že meiotické zrání u oocytů starých samic probíhá výrazně rychleji díky dřívější fosforylaci Laminu A/C, který je komponentem jaderné laminy, a rychlému rozpadu jaderného obalu. Mimo to oocyty starých samic vykazují unikátní charakteristické invaginace jaderné membrány a také signifikantně delší obvod jaderného obalu v porovnání s oocyty mladých samic. Tato data spolu se zvýšenou aktivitou CDK1 a Cyklinu B a také se zvýšenou translací faktorů účastnících se regulace translace naznačují, že oocyty starých samic procházejí předčasným meiotickým...
Odpověď na poškození DNA během vývoje savčích oocytů
Vachová, Veronika ; Šolc, Petr (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent)
Oocyt je během raného embryonálního vývoje zastaven v profázi I. meiotického dělení, kde setrvává po dobu několika let. Teprve po dosažení pohlavní dospělosti a vlně luteinizačního hormonu dochází u jednotlivých oocytů ke znovuzahájení meiózy a meiotickému zrání. Oocyt je následně opět zastaven v metafázi II. meiotického dělení, kdy je ovulován a čeká na oplození. Během svého vývoje je vystaven působení faktorů způsobujících DNA poškození, z nichž mezi nejzávažnější patří dvouřetězcové zlomy (DSB). Udržení genomové integrity je důležité pro kvalitu oocytu, fertilitu a normální embryonální vývoj. Mechanismus, jakým oocyt reaguje na přítomnost DSB, není zcela prozkoumán a zdá se, že je odlišný od somatických buněk. Domníváme se, že během meiotického zrání dochází k opravě DSB, pravděpodobně mechanismem homologní rekombinace (HR). V této práci se zaměřujeme na RAD51, esenciální rekombinázu účastnící se opravy prostřednictvím HR. Zjistili jsme, že inhibice RAD51 vede k nárůstu segregačních defektů během anafáze I. Pomocí mikroskopie živých buněk ve vysokém rozlišení jsme pozorovali výskyt chromozomálních fragmentů a anafázních můstků. Imunofluorescenční detekce ukazatele DSB γH2AX ukázala zvýšené množství DSB v profázi I a MII stádiu po inhibici RAD51. Naše data naznačují, že v profázi I a během...
Vliv EGF- like peptidů na komplexy oocyt-kumulus
Blaha, Milan ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Němcová, Lucie (vedoucí práce)
Ovariální cyklus je u savců řízen adenohypofyzálními hormony FSH a LH. Uvádí se, že FSH je důležitý pro růst folikulů, LH zodpovídá za jejich konečný růst, syntézu estrogenů, ovulaci, počáteční vývoj žlutého tělíska a krátce (do nástupu choriového gonadotropinu) za sekreci progesteronu. Ačkoliv kumulární buňky a oocyt exprimují jen velmi málo receptorů pro luteinizační hormon, LH způsobuje v podmínkách in vivo expanzi kumulu a znovuzahájení meiózy. Účinek LH je totiž zprostředkován peptidy podobnými epidermálnímu růstovému faktoru (EGF) - amfiregulinem (AREG), epiregulinem (EREG) a betacelulinem (BTC). Prekurzory těchto peptidů jsou exprimovány v buňkách stěnové granulózy, kde jsou v důsledku LH-stimulace uvolňovány vlastní EGF-like peptidy působením metaloproteáz. Následující práce je literárním přehledem, jehož cílem je představit úlohu EGF-like peptidů v širším kontextu molekulárních mechanismů řídících pozdní fáze folikulogeneze a meiotické zrání oocytů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.